Foto: z otevřených zdrojů
Vrásky a šedivé vlasy jsou dva zjevné příznaky stárnutí.
Proces stárnutí organismu neprobíhá postupně, ale dramaticky se zrychluje ve třech specifických obdobích života. Právě v určitých věkových skupinách dochází v lidském těle k nejvýraznějším změnám spojeným se stárnutím. Informuje o tom RBC-Ukrajina s odkazem na studii v časopise Nature Medicine.
Podrobnosti o studii
Vrásky a šediny jsou dva zjevné příznaky stárnutí. Výzkum však ukázal, že poměrně přesnou odpověď lze získat z krevního testu.
Studie zjistila, že biologické stárnutí není stabilní, lineární proces, ale spíše se v určitých intervalech zrychluje.
Bylo zjištěno, že nejvýznamnější období stárnutí nastává v průměru ve věku 34, 60 a 78 let. Známky fyzického chátrání se začínají objevovat v průměru ve věku 34 let.
Věk 34 až 60 let byl považován za dospělost, zatímco 60 až 78 let za pozdní dospělost a 78 let a více za stáří.
Pro účely studie tým vědců izoloval plazmu z krve více než 4 200 zdravých účastníků ve věku 18 až 95 let. Z údajů více než poloviny z nich pak vědci sestavili „proteomické hodiny“ stárnutí.
Konkrétně dokázaly hodiny v určitých mezích přesně předpovědět chronologický věk zbývajících 1 446 účastníků studie. Nejlepší předpovědi se opíraly pouze o 373 z téměř 3 000 proteinů, které hodiny obsahovaly.
Hodiny také spolehlivě předpověděly správný chronologický věk čtyř skupin lidí, kteří se studie neúčastnili. Zajímavé je, že slušné předpovědi věku bylo možné provést pouze na základě devíti nejvíce informativních proteinů hodin.
Vědci navíc zjistili, že jedinci, kteří na základě krevních proteinů vypadali biologicky mladší, než byl jejich skutečný věk, dosahovali také lepších výsledků v kognitivních a fyzických testech.
Co to znamená.
Výsledky studie naznačují, že by bylo možné vyvinout krevní test, který by identifikoval lidi, kteří stárnou rychleji než ostatní. U těchto lidí může být zvýšené riziko, že se u nich v raném věku objeví zdravotní problémy související s věkem, jako jsou kardiovaskulární problémy, Alzheimerova choroba a osteoartróza.
Kromě toho tato studie dává naději na vývoj intervencí, které by mohly zpomalit „proteomické hodiny“ a potenciálně udržet lidi biologicky mladší, než je jejich chronologický věk.
